úterý 29. října 2013

Smrt je jen začátek

Tento článek jsem napsala spolu s Any, úžasnou terapeutkou, která často pomáhá lidem právě v situacích, kdy jim zemřel někdo blízký.

Smrt blízké osoby

Smrt blízkého člověka patří bezpochyby k největším krizím. Smrt někoho blízkého je pro nás vždy obrovský šok, který následuje fáze popírání skutečnosti. Nechceme věřit, že onen milovaný člověk mohl odejít navždy. Jak píše Any:

Konec. Ticho. Bezmoc. Nekonečný žal a bolest, která je tak hluboká a srdcervoucí, absolutně nepřenosná. Nelze ji pochopit ani uchopit, každý kdo říká: “Já tě chápu, soucítím s tebou“ vlastně nechápe nic. Smrt nejbližšího nelze sdílet, nelze se jí ani kousek vzdát a my cítíme absolutní beznaděj, prázdno a jen a jen tu bolest.

Strach ze smrti, deprese…

Spolu se smrtí přichází často pocity zoufalství a deprese. Any říká:

Ztrátou nejbližších v nás něco umírá a toto prázdné místo se obrazí jako hluboká a temná jáma vtahujíc nás násilím dovnitř a my sedíme na jejím samotném okraji a hledíme do černé prázdnoty uzavřeni sami v sobě. Čas kolem plyne podivným způsobem a my si jej přejeme otočit, vrátit a zastavit, alespoň na chvíli, mít tu možnost rozloučit se, naposledy obejmout, říci slova, jež nestačila zaznít.

Čeho budeme před smrtí litovat?

Mnoho lidí trpí pocity viny, že například neudělali dost, aby smrt odvrátili, že neřekli vše, co měli a nevyjádřili jasně lásku ve vztahu, kterou k zesnulému člověku cítili. Any píše:

Musíme se rozloučit – je to skutečně důležité, jak pro nás, tak pro ty, co již nejsou mezi námi. Tedy nejsou již v naší hmotné přítomnosti, ale vězte, že Cesta duše má daleko větší rozměr - přesah než život jednoho bytí. Loučíme se tedy jen na chvíli, protože jednou se zase znovu setkáme. Rozlučte se, poděkujte za společné chvíle a nechte odejít. Bez výčitek svých či výčitek druhým, beze strachu, bez ztráty naděje. Říká se, že co v srdci bylo, navždy v srdci zůstane. A je to tak. Láska se neztrácí, i když necháte milovaného jít. Pokud se ve smutku utápíte příliš, duše trpí s Vámi, můžete ji držet zpět a ona tak nemůže odejít, nemá možnost získat své učení, náhled, pochopení, nemůže být posílena, projít volbou a vrátit se zase zpět. Anebo jí dovolíte odejít, rozloučíte se a dáte jí tak doslova klíč od brány do nebe. Pokaždé když se usmějete, ona se pak bude smát s vámi. Vzpomeňte na všechny radosti a krásné chvíle, které jste spolu prožili, které vám byly dopřány. Vzpomínejte, prožívejte znovu. Dejte vašim nejbližším možnost odejít a spočinout ve světle, tichu a nekonečné lásce. Však jednou přijde den a znovu se setkáte, jen nyní musíte ještě dokončit svou vlastní cestu plnou vlastních učení, z nichž jedno z nejobtížnějších je i rozloučení, vyprovození a s láskou puštění svých blízkých ke světlu…Cesta duše je nekonečná a lidský život na ní je jen určitý úsek hmotného bytí, však neznamená, že je jediný a konečný… Smrtí nic nekončí, lze ji spíše brát jako přechod z jednoho břehu na druhý, není to konec, ale jen začátek. Začátek té druhé kapitoly… List, který jsme ještě neotočili a můžeme jej číst, až projdeme nebeskou branou…

Jak překonat ztrátu blízkého?

V období zármutku je jistě zapotřebí trpělivost a vytrvalost. Pokud jste utrpěli ztrátu milovaného člověka a potřebujete pomoci na nové cestě, v životě bez něj, jedna z metod, která vám pomůže lépe nést tuto ztrátu, jsou Bachovy esence. S pomocí Bachovek, vždy když se něco stane, budete schopni lépe překonat krizi a tím posílit svou sílu jít dál.

Bachovy esence proti strachu a zoufalství

Bachovy esence vám mohou pomoci zmírnit depresi či vinu. Mohou vám pomoci se strachem, který často přichází. Pomoci se zoufalstvím, které vás ničí, a které vás zaslepuje na další cestě životem bez milovaného člověka. Bachovy esence vám pomohou překonat šok a projdou s vámi truchlením.

Any, průvodce na cestách životem

Pokud máte pocit, že nedokážete pustit duši vašeho milovaného, dokáže vám pomoci Any. Žena, jejímž posláním je provázení lidí na jejich cestách životem. Navštivte stránky www.safires.cz.

Na závěr dovolte úryvek z její básně.

Pusť mne teď s bolestí a uvěř tomu,
Že půjdu na chvíli zase zpět Domů.
Rozluč se – dáš mi klíč od brány do nebe,
Počkám Tam ve světle, Já počkám na Tebe.
Sbohem mi dej.
                                               Any




Žádné komentáře:

Okomentovat